Všechno jinak
Tak jsem musela udělat další rozhodnutí... Nebylo to vůbec jednoduché...
Hrozně dlouho už ve mě vrtal červík, že za Aaronka platíme moc peněz... při součtu ustájení, benzínu, tréninku atd. to vyšlo na opravdu velkou sumu, což jsem ani za svýho koníčka nechtěla dávat... mám rodinu a peníze jsou třeba jinde. Myslím, že to je pochopitelná věc. Musím se přiznat, že pár dní jsem přemýšlela, že Aaronka opravdu prodám, aby mohl závodit a ukázal co v něm je. Ale představa, že ho někdo odváží, a mě zbyde v ruce jen pár žíní, bylo něco, co mi dokázalo vyvolat slzy. A tak jsem tuhle myšlenku brzy z hlavy vymazala. Došlo mi, že jdu trochu jinou cestou, než jsem chtěla jít. Nejsem závodní typ a koníka jsem si pořizovala na rekreaci. A tak jsem zajela za kamarádem Mírou, který bydlí na ranči vedle Kamennýho Ujezdu a při kávičce jsme se domluvili, že dám Aaronka k němu... Už tam nějaký koníci jsou, je tam jízdárna a kruhovka a budu na koních opravdu relaxovat.
Prostředí je tam krásný a možností na vyjížďky je nespočet. A cena je suprová.
Napsala jsem ještě kamarádce Blaničce, která jezdí na koních už hodně dlouho a bydlí hned "za lesem" v Doudlebech, jestli by nechtěla jezdit na Aaronovi... byla nadšená a dohodly jsme se, že jednou týdně určitě... podle rozvrhu školy.
Tak jsem zajela za Miki na Holkov a vše jí řekla....a domluvily jsme se, že po závodech na Borové 30.8. ho přivezou rovnou do Kameňáku. A tak jsem tam v neděli večer čekala na Aarona...
Když dorazil, dostal baštu... a na noc zůstal v boxe. Při vyložení z vozíku mi holky řekly, že má asi "herpes". Docela mě to překvapilo, protože byl na jaře na něj očkovaný... Druhý den jsem zavolala veterináře a ten "herpes" vyvrátil..je to reakce na hmyz. Aaronka jsme pustili ke koním. Je zatím ve výběhu s mladým arábkem. Je pořád venku...a je spokojený. Klidný a v pohodě.
V pondělí, první den po závodech, jsem ho jen lehce vylonžovala a prošli jsme se po okolí, aby se podíval, kde je... V uterý jsem si krásně v pohodě zajezdila na jízdárně a ve středu jsem tam byla jen nakrmit...ve čtvrtek jsem tam nebyla vůbec a v pátek pracoval na lonži. Klidně a v pohodě... v sobotu jsem tam jela na kole s Martinem z Doudleb. Je to asi tak 2km přes les... jsou tam krásný cesty. A tak jsme vzali Aaronka a šli jsme s ním na procházku do Doudleb. Tam jsme navštívili Martinova tatínka, který hlídal Elišku. Na zahradě jsme snědli pár švestek a šli zpátky... Aaron neřešil, že jdem od koní a jde sám...je to zlatíčko...
V neděli jsme vyrazili já a Vlaďka ( Mírovo přítelkyně) a pán, co tam má ustájenou jednu kobylku,na vyjížďku. Jeli jsme zase směrem Doudleby... Bylo to krásný. Aaron byl v pohodě a já si to užívala... Byli jsme venku docela dlouho... Zaklusali jsme po strništích a vycválali kopec zvaný Parkasák za Doudlebama... Bylo to fajn. Fotečky zatím nemám...ale fotit určitě budu.
Jinak bych řekla, že Aaronek přibírá...je na zeleným a pořád jen žere