Jako v pohádce :)
Ahoj lidičky, tak ke koníkům už jezdím i k večeru, už to jde, jak je dýl vidět.
Minulý týden jsem byla jezdit třikrát a pokaždý na BB a bylo to naprosto užasný. I Aaronek mi dává najevo, že bez toho kusu železa to jde. Ale zatím si troufám jen na jízdárně, ale věřím, že tak vyrazíme i ven.
Včera, 22.2. jsem tam jela už dopoledne. Aaronek mi šel naproti ve výběhu. Nasedlala jsem a položila na ruku udidlo a dala ruku pod jeho tlamičku. Vzal si to sám, nemusela jsem mu hubu otevřít nebo tak něco. Pak jsem ho nechala nejdřív samotnýho proběhnout po jízdárně, zatím to tam jde, ale jak to začalo tát, tak to bude horší. Zdá se mi dobrý nechat ho nejdříve protáhnout samotnýho bez mé zátěže na hřbetě. Pak jsme vyrazili ven. Svítilo sluníčko a všude byl klid. Sníh se třpytil a prostě bylo krásně. Zacválali jsme po louce ke Kameňáku a přešli silnici a šli kousek na zahozených otěžích...bylo to super. Pak jsme překlusali louku k Boršovu a zase kousek v kroku...a od Boršova jsme cválali až k nám k balíkům za výběh...Aaronek cválal svižně, ale pořád se nechal spomalit a zastavit. Byl užasný Do stáje jsme přišli v naprostý pohodě, sice spocený, z Aarona se kouřilo, tak jsme se ještě chvíli procházeli na sluníčku aby oschnul... No prostě naprostá pohoda a relax.